Lavička Josefa Škvoreckého

Zadání: Lavička Josefa Škvoreckého

Předmětem soutěže o návrh je studie turisticky zajímavého připomenutí náchodského rodáka Josefa Škvoreckého, a to formou realistické sochy v typickém posedu na lavičce na území Masarykova náměstí v Náchodě.

Pro předložení návrhu jsou stanoveny tyto základní podmínky:

  • Realistická socha Josefa Škvoreckého ve věku okolo 60 let sedícího na lavičce
  • Lavička musí mít kromě sedící sochy i místo pro další dvě osoby, lavička je součástí instalace
  • Před lavičkou (nejlépe v zemi) bude umístěna informační deska s rozměry přibližně 80×35 cm s údaji o Josefu Škvoreckém (přesný text není předmětem návrhu, text stanoví zadavatel)
  • Materiál sochy musí co nejvíce odolávat poškození a vandalismu
  • Spojení s lavičkou musí být pevné aby nebyla možná manipulace se sochou

Definované podmínky nejsou zcela závazné. Navrhovatel se může od stanovených podmínek v jednotlivostech odchýlit, ale musí vzít na vědomí, že shoda s vymezenými podmínkami bude porotou posuzována a zahrnuta do hodnocení kritéria „Umělecké ztvárnění návrhu“.

Vypracovaný návrh nebude do soutěže přihlášen. Myslím, že podmínky zadání příliš omezují rozumnou soutěž a předjímají výsledek. Navíc myšlenka „pouťové atrakce“ ve formě nedůstojného panáka k focení a objímání není hodna připomenutí autora takového významu.

Kde: Masarykovo náměstí, Náchod
Kdy: 2013

„Úkol zněl jasně.“ Zadáním pro sochu náchodského rodáka Josefa Škvoreckého bylo vytvořit realistickou skulpturu spisovatele ve věku kolem 60 let sedícího na lavičce. Pro svůj návrh jsem se rozhodl většinu podmínek vynechat a použít pouze „věk okolo 60 let“ a lavičku. Tyto dva prvky vedly k abstraktnímu a symbolickému zhmotnění daného tématu.

lavicka_vizualizace2_crop

Autora samotného, respektive jeho dílo, připomíná symbolická „hromada“ knih. Na drobném soklu je navršeno 33 spisů, které Josef Škvorecký napsal a vydal do svých 60 let, tedy do roku 1984. 5 děl (Zbabělci, Bassaxofon, Mirákl, Prima sezóna a Příběh inženýra lidských duší), která se odehrávají přímo v Náchodě, je provedeno v materiálu odlišné barevnosti. Celá „hromada“ dosahuje přibližné výšky běžně vzrostlého muže a ještě silněji tak abstraktně zpodobňuje autora.

Lavička je ztvárněna jako prostý kvádr, pouze s vyříznutím pro nohy. Její šířka je stejná jako hrana soklu pod knihami. Opěradlo nebylo navrženo úmyslně. Lavička se nachází uprostřed náměstí a opěradlo by ji jasně orientovalo, což jsem nechtěl. Měla by být otočena/otevřena pěším ze všech stran stejně.

3. prvkem sousoší je štíhlý sloup. Je umístěn ve středu, přesně mezi lavičkou a „hromadou“ knih. Tento tvar a kompozice byly zvoleny záměrně. „Hromada“ knih symbolizuje autora, jeho dílo a iluzi, která je v něm obsažena. Lavička je místem pro lidi, čtanáře a obdivovatele Josefa Škvoreckého. Mezi těmito dvěma symboly je sloup symbolizující čas, ve kterém lidé čtou, prožívají a interpretují autorovo dílo.

lavicka_pohled1_crop

Volba sloupu jakožto symbolu času je odůvodněna dvěma významy. Jedním je citace slunečních hodin, která odedávna sloužil lidstvu k zobrazení času. Druhým motivem je princip linearity, který je v našem kulturním prostředí používán k chápání a vysvětlení času.

lavicka_koncept03

Sousoší je umístěno přímo v ose ulice Poštovní, která směřuje k závěru kostela sv. Vavřince. Zároveň je skryto v řadě stromů a pokorně tak ustupuje před současnými dominantami. V prostoru Masarykova náměstí není přesně orientováno a na všechny strany/pro všechny pěší se tak chová stejně.

lavicka_situace3_crop

Josef Škvorecký není připomínán trochu pouťovou a kýčovitou atrakcí, která je prezentována v zadání („… v této chvíli zamyšlení si může kdokoli přisednout a jako vzpomínku na Náchod se s Josefem nechat zvěčnit. S trochou nadsázky to může být třeba tibetská delegace…“). Místo toho je na náměstí umístěno nenápadné, ale důstojné sousoší symbolicky zhmotňující autora, čtenáře a krásnou iluzi knih mezi nimi.

lavicka_vizualizace1_crop

Seznam knih použitých pro návrh (všechny spisy napsané a vydané do roku 1984):

  • Nezoufejte! (1946)
  • Nové canterburské povídky a jiné příběhy (1947)
  • Zbabělci (1948 – 1949)
  • Konec nylonového věku (1950)
  • Povídky tenorsaxofonisty (1954 – 1955)
  • Tankový prapor (1954)
  • Sedmiramenný svícen (1964)
  • Babylónský příběh a jiné povídky (1967)
  • Legenda Emöke (1963)
  • Tvář jazzu (1964)
  • Nápady čtenáře detektivek (1965)
  • Ze života lepší společnosti (1965)
  • Jazzové inspirace (1966)
  • Smutek poručíka Borůvky (1966)
  • Bassaxofon (1967)
  • O nich – o nás (1968)
  • Farářův konec (1969)
  • Lvíče (1969)
  • Hořkej svět: Povídky z let 1946-1967 (1969)
  • Všichni ti bystří mladí muži a ženy (1971)
  • Mirákl (1972)
  • Hříchy pro pátera Knoxe (1973)
  • Konec poručíka Borůvky (1975)
  • Prima sezóna (1975)
  • Příběh inženýra lidských duší (1977)
  • Samožerbuch (1977)
  • Na brigádě (1979)
  • Bůh do domu (1980)
  • Dívka z Chicaga a jiné hříchy mládí (1980)
  • Velká povídka o Americe (1980)
  • Návrat poručíka Borůvky (1981)
  • Dvě legendy (1982)
  • Scherzo capriccioso: Veselý sen o Dvořákovi (1984)

This slideshow requires JavaScript.

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s