Splněný sen pro Etienne Louis Boulleeho

Zadání: SUBMISSIONS FOR CLOG – SCI-FI

Rod Serling, creator of the 1950s television series The Twilight Zone, defined science fiction as „the improbable made possible.“ The same might be said for the practice of architecture. After all, architects by trade conceive of spaces, places, and worlds that do not (yet) exist. Furthermore, the ability to make the improbable possible is held in especially high regard today and is oftentimes what defines an architectural practice as “innovative” in the first place.

It is therefore not surprising that a two-way artistic influence between architecture and science fiction has long existed. Fritz Lang’s 1927 film Metropolis depicted a future world in 2026 that drew heavily on contemporary art deco and Modernist building precedents. On the other hand, avant-garde 1960s design practices such as Archigram openly adopted concepts and representation techniques from postwar pulp science fiction. Most recently, a number of designs from significant international offices have exhibited a striking resemblance to science fiction icons, such as the Death Star, demonstrating the impact this genre has had on the creative imagination of a generation.

http://sphotos-f.ak.fbcdn.net/hphotos-ak-snc6/272701_559194654094365_704548692_o.jpg

http://www.clog-online.com/news/announcing-clog-sci-fi

The feedback loop between fiction and reality remains strong today, with kilometer-high towers rising in the Middle East, new building materials emerging on a seemingly daily basis, and unconventional—if not outright bizarre—shapes blanketing our cities and countrysides. As science fiction continues to both draw upon historic and contemporary architecture while simultaneously influencing future design, it is time to critically examine the improbable made possible: SCI-FI.

Kdy: 2013
Kde: New York

New York City, někde v budoucnosti. Vracím se ze svého prvního meziplanetárního letu. Bylo krásné vidět, že Země je kulatá. Ale to je pryč, za chvíli budu zase doma. Už vidím přístavní Maják na kraji Manhattanu, jehož světlo září nad obzorem a vítá navrátivší cestovatele.

boullee_vizualizace1_CROP

Scházím na molo a procházím Světovou knihovnou vědění. Modely planet jsem zde viděl stokrát, ale teprve dneska jsem je mohl vidět opravdu naživo. Neuvěřitelné. Stejně neuvěřitelné jako množství vědění, znalostí a informací nashromážděných v této budově. Veškerá znalost lidstva, veškerá moudrost vesmíru. Naši předkové by byli pyšní.

boullee_3

Když vycházím ven, nemůžu se nabažit vzpomínky, jak malý vypadal New York ze vzduchu a jak velký vypadá ze země. Stojím před velkou koulí, připomínkou vědy a pokroku. Fyzikální kenotaf je vzpomínka vědeckých základů, bez kterých bych se dnes nikam nepodíval. Velká budova patří velkým géniům.

Byl to hezký den, splnil jsem si sen svého života.

Etienne Louis Boullee byl architektem velkých snů. Jeho vize neznaly zábrany ani hranice, ale stejně byly striktně podřízeny přísnému řádu a neúprosné geometrii. Svůj život zasvětil architektuře. Své vize zasvětil velkým myšlenkám a těm věnoval velké stavby. Velké nejenom svým měřítkem, ale nepochybně také svou architekturou.

Bylo by krásné, kdyby se jednou podařilo jeho sny naplnit. Velký architekt by si zasloužil velký dům zasvěcený velkým věcem.

Splněný sen na earch.cz.

boullee_poster_graphic

This slideshow requires JavaScript.

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s